Jsem internetový nadšenec

Rozhovor s Pavlem Šimerdou, lektorem a konzultantem v oblasti Internetu a TCP/IP

Pavel Šimerda je lektor a konzultant z oblasti Internetu, počítačových sítí a operačních systémů na bázi Linuxu. V tomto oboru se pohybuje od střední školy a od roku 2008 pracuje samostatně na živnostenský list. Školení pořádá ve spolupráci se společnostmi Internet Info a Soitron, několikrát do roka školí pro Gopas. Na konci roku 2010 se rozhodl využít nabídky prezentace svých školení na portálu EduCity a oslovit tak firmy z celé republiky přímou cestou.

Mimo školení se věnuje inovaci sítí menších internetových poskytovatelů (převážně sítě Wendulka.net, na kterou je sám připojen). Firmám zajišťuje návrh a konfiguraci sítí a serverů. Čas od času programuje aplikace pro embedded platformy. Příležitostně píše články pro internetový časopis Abclinuxu či papírový časopis Connect. Jeho hlavním koníčkem je cestování, které ale často spojuje s prací.

Pavel Šimerda

Vzpomínáte si na svůj první počítač?

Svůj první počítač jsem znal dlouho předtím, než jsem ho dostal. To je úděl mladšího sourozence, který se s počítači seznámil „koukáním bráchovi přes rameno“. První počítač jsem tedy dostal ve chvíli, kdy byl natolik zastaralý, že si bratr pořídil nový. Bylo to 200MHz Pentium s 64 MB operační paměti a dodnes jsem neměl to srdce ho vyhodit.

Dnes patříte mezi odborníky na počítačové sítě a internet. Můžete nám přiblížit jedno z dnes nejčastěji diskutovaných témat – konec internetu na bázi IPv4?

Ten problém ve skutečnosti vůbec není nový. V době návrhu Internetu, tehdy Arpanetu, v USA jako akademické a vojenské sítě se nepočítalo s rozšířením do tak velkého množství domácností a firem po celém světě. Už tak před dvaceti lety se vědělo, že se jde do tuhého. Postupně se ale našlo několik metod, jak celý problém oddálit. První byla vcelku bezbolestná, stačilo změnit proces přidělování adres a odstranit všudypřítomné plýtvání.

Dalším řešením, a zároveň obrovským průšvihem, bylo zavedení privátních adres a IP maškarády do naprosté většiny koncových sítí. Spousta aplikací za maškarádou nefunguje, proto firmy i jednotlivci žádají své poskytovatele o veřejné adresy a často za ně i doplácí. Letošní rok je jiný. Adresy v mezinárodním registru IANA konečně došly. V evropském registru RIPE NCC dojdou co nevidět. A místní poskytovatelé připojení za chvíli nebudou schopni pokrýt potřeby zákazníků.

Co bude obnášet nasazování „nového Internetu“ Ipv6?

Než odpovím, musím se předem přiznat, že jsem internetový nadšenec. IPv6 považuji za skvělou technologii, která nám pomůže znovu získat veřejné adresy a ulehčí život, ale... IPv6 také přináší nezanedbatelné náklady na software, na hardware, i na uvedení toho všeho do provozu.

Co bude tento přechod znamenat pro firmy a co byste jim doporučoval?

Firmám z oblasti IT bych určitě doporučil nebát se a co nejdříve zavést do svých vnitřních sítí protokol IPv6 a naučit se s ním žít. V tomto oborů není dobrou vizitkou být pozadu. Představitelé ostatních firem by měli začít s IPv6 počítat při nákupu hardware a služeb. O zavádění IPv6 je pak nejlepší uvažovat v širších souvislostech, při propojování sítí či plánování větších změn.

Na co by se měli připravit specialisté na počítačové sítě?

Skuteční specialisté sledují svůj obor průběžně a jsou víceméně připraveni. Nový protokol přináší nové možnosti. Osobně očekávám nárůst požadavků na zavádění internetového telefonování a videokonferencí, ale také v oblasti sdílení dat a zabezpečení sítí.

Budete se této tématice věnovat také ve svých školeních?

Školení IPv6 mám ve svém portfoliu zařazená už přibližně dva roky. Nedávno jsem upravil osnovy klasických školení o sítích. Takže určitě ano.

Co dalšího připravujete na letošní rok v rámci svých vzdělávacích aktivit?

Novinkou tohoto roku je už přímá nabídka školení prostřednictvím EduCity. Jako novinku jsem vypsal programátorská školení a zvláštní péči plánuji věnovat programování linuxových embedded aplikací, ve kterých vidím velkou budoucnost.

Jak se vám vůbec pracuje při výuce IT specialistů? Nejsou „ajťáci“ takříkajíc z jiného světa?

Lidé z IT oblasti jsou mi nejblíže a spolupracuji s nimi nejradši. Podobně rád snad pracuji už jen s úplnými začátečníky. Naopak nejtěžší je pro mě pracovat s lidmi, kteří si při dlouholeté vytvořili špatné návyky.

Kolik programovacích jazyků ovládáte? Jak důležité podle vás je, aby programátoři znali teorii programování a nejen jednotlivé programovací jazyky?

To kdybych věděl. Naučit se základy programovacího jazyka je otázka týdne, takže jsem nad tím nikdy takto nepřemýšlel. U běžného programování je většina práce spíš s knihovnami než se samotným jazykem. Můj osobní názor je, že teoretický základ je mnohem důležitější než znalost konkrétních nástrojů. Ale že by se mi dařilo prodávat teoretická školení, to se říct nedá.

Kde se s vámi mohou zájemci o sítě, Internet či programování setkat?

Osobně na mnoha konferencích tematicky zaměřených na tyto oblasti. Virtuálně třeba na Abclinuxu.cz, které používám tak trochu jako sociální síť. Kontakt na mě se dá najít jak jinak než na EduCity. Kdo má zájem o opensource a mobilní platformy, rád bych doporučil konferenci Openmobility 18. června 2011 v Brně.

O čem s nimi budete rád diskutovat?

Když je čas, podiskutuji rád o mnoha tématech technických i netechnických.

Doplňující otázky:

Oblíbený autor, kniha: Valerio Massimo Manfredi: Alexandr

Oblíbená hudba (nebo skupina, zpěvák/zpěvačka): Blackmore's Night

Oblíbená činnost: spánek

Kam byste se chtěl podívat: znovu do Skandinávie

Na co se těšíte: na volný čas bez počítače

Čeho se bojíte: výšek

Váš největší pracovní úspěch: teprve přijde

Vaše motto: nemám

Oblíbený nápoj: mátový čaj

Oblíbená rozhlasová stanice: Radio Rivendell (internetové rádio)

Oblíbený film: Čokoláda

Oblíbené místo: jižní Morava

Oblíbené periodikum: Internet

Oblíbený server: www.google.com

Kým nebo čím byste chtěl být v příštím životě: kocour