Jsem Honza Bobek a nejraději fotím lidi. Jejich tváře, emoce a příběhy. Potkávám je v nejrůznějších životních situacích — v těch radostných i v těch, které nejsou snadné. Někdy je to náročné i pro mě. Naštěstí na to nejsem sám. Velkou oporou je mi moje manželka Simča.
Na portrétech mě fascinuje, že se k nim můžu vracet znovu a znovu, a přesto je každý jiný. Člověk se mění a s ním i jeho portrét. Odráží to, co prožívá, kam se posunul a co má právě za sebou. I proto mě portrétní fotografie nepřestává bavit.
Při focení nespěchám. Rád nechávám prostor pro povídání, smích i chvíle ticha. Chci, aby vám se mnou bylo dobře a abyste mohli být sami sebou. Protože když se při focení cítíte uvolněně, na fotografiích je to vidět.
Fotografování a marketing také učím na středních školách v Praze a Kutné Hoře. Se studenty objevujeme nejen to, jak fotografii vytvořit, ale i jak s ní dál pracovat a najít pro ni místo v životě. Více o mé výuce najdete na stránce Seminář fotografie.
